Podnikání v Americe » Podnikani

Zalozeni firmy v USA – zakladni informace

admin — Wed, 20 Jun 2007 22:16:45 +0000

V USA existuje nekolik moznosti jak zalozit firmu. Muzete podnikat jako Sole Proprietorship, coz je vlastne podnikajici fyzicka osoba. Spojeni nekolika fyzickych osob je oznacovano jako Partnership. Klasicka samostatne fungujici spolecnost je bud Corporation (zkracene Corp. nebo Inc.), coz je akciova spolecnost nebo Limited Liability Company (zkracene LLC), coz je obdoba spolecnosti s rucenim omezenym. Jako zahranicni osoba bez povoleni k pobytu v USA muzete bez problemu zalozit a vlastnit Corporation nebo LLC. Corporation je v soucasne dobe vice popularni nez LLC, ale to je dano i tim, ze LLC je v USA relativne novou formou spolecnosti. Spolecnost se zaklada vzdy v urcitem state. Kazdy stat ma vlastni zakony ohledne podnikani a zakladani spolecnosti. Pokud mate spolecnost zalozenou v jednom state, tak nejste omezeni jen na prodej nebo poskytovani sluzeb ve state zalozeni, muzete prodavat zbozi i sluzby kamkoliv. Pokud se vsak napriklad rozhodnete otevrit pobocku, tedy najmout zamestanace, pronajmout kancelare ci sklady apod., musite se zaregistrovat k podnikani i ve state, kde otevirate pobocku. Vetsina statu vyzaduje kazdorocni zasilani zpravy o reditelich spolecnosti. S touto zpravou je spojeno i zaplaceni urciteho rocniho poplatku (pohybuje se v radu 50-200 USD). Nezaslani zpravy o reditelich a nezaplaceni poplatku muze znamenat, ze firma bude registracnim uradem zrusena. Organy spolecnosti u Corporation jsou jeji reditele (Directors), majitele jsou akcionari (Shareholders). LLC muze byt rizena bud manazery (Managers) nebo vlastniky (Members), toto ve vetsine statu zalezi na rozhodnuti zakladatele. Zasadni rozdil mezi Corporation a LLC je ve zpusobu zdanovani. Corporation je zdanovana jako firma, tedy veskery zisk zdani spolecnost a zdaneny zisk se rozdeli mezi akcionare, kteri ze svych podilu zaplati dane podle svych celkovych osobnich prijmu. Zisk LLC zdanuji primo majitele spolecnosti (Members) a svuj podil na zisku uvadeji na svem osobnim danovem priznani. Zisk u Corporation lze zdanovat i timto zpusobem, staci na americky financni urad (IRS) zaslat prislusny formular (tzv. S-Corporation Election) a zisk spolecnosti pak zdanuji primo jeji akcionari dle svych podilu. Tato moznost je vsak vymezena jen pro obcany a residenty USA, cizinci teto moznosti vyuzivat nemohou. Z duvodu velmi diskutabilniho zpusobu zdanovani LLC, kterou vlasni cizinci, kteri v USA neodevzdavaji danova priznani, se cizincum doporucuje zalozeni klasicke Corporation. Zalozeni spolecnosti v USA neni v zadnem pripade problematicke ani drahe. Doba zalozeni se v kazdem state lisi a muze trvat od 3 dnu po 2 mesice. Rada statu umoznuje za priplatek expresni zalozeni spolecnosti a to i do 24 hodin. Lisi se statni poplatky, ktere jednotlive staty pozaduji, jejich vyse se v zasade pohybuje okolo $100-$200. K tomu je vsak nutne pripocitat jeste poplatky za postovne a jine vydaje. Doporucuje se vyuzit sluzeb firem specializovanych na zakladani spolecnosti. Poplatky se pohybuji radove od $100 do $200 a rozhodne investovane penize stoji za to, ze firma bude zalozena spravne a podle platnych zakonu. Rada techto firem (Incorporators) vam navic diky zabehnutym postupum a znalostem zalozi firmu rychleji nez by jste tak ucinili vy.

Americka “business” viza

admin — Thu, 19 Apr 2007 00:21:19 +0000

Otazky na typy viz umoznujici podnikat v USA jsou velmi caste. Tady je proto maly prehled. Existuje nekolik ruznych druhu viz, ktere opravnuji k docasnemu pobytu v USA za ucelem podnikani. Samozrejmosti je splneni rady pozadavku.“B-1″ - Jedna se bezne navstevnicke vizum, ktere dostane vetsina navstevniku USA. V praxi dostanete vizum typu B1/B2. B1 je vizum za ucelem obchodni navstevy, B2 za ucelem turisticke navstevy. O kategorii, kterou ziskate rozhodne az imigracni urednik po priletu do USA, jakmile mu sdelite ucel navstevy. V praxi to opet poznate jen cislici v razitku, ktere dostanete do pasu. S vizem typu B1 obdrzite vetsinou povoleni ke vstupu do USA na dobu 3 mesicu, o prodlouzeni lze za poplatek zazadat u imigracnich uradu. S vizem typu B1 nelze pracovat nebo byt placen z americkych zdroju. Muzete vsak vykonavat cinnost v ramci sve obchodni navstevy USA, tedy napr. ucastnit se vystav, konferenci, seminaru, jednat s obchodnimi partnery a uzavirat smlouvy, soudit se, prip. vykonavat jine podobne povolene aktivity.“L-1″ – jedna se o vizum pro zahranicni pracovniky, kteri jsou na urcitou dobu prevadeni do americke pobocky, materske nebo dcerinne spolecnosti, ci spolecnosti, ktera je se zahranicnim zamestavatelem jinak financne a personalne propojena. Na zaklade tohoto viza mohou byt do zahranici prevedeni ridici pracovnici, manazeri nebo osoby se zvlastnimi znalostmi, kteri pro americkou spolecnost nebo jeji spriznenou spolecnost v zahranici pracovali aleson 1 rok v prubehu poslednich 3 let v uvedenych pozicich a maji byt docasne presunuti do americke spriznene spolecnosti za ucelem vykonu podobne funkce. Drzitel viza typu L1 muze byt placen americkou spolecnosti, pro kterou prijel pracovat do USA. Zadost pro viza typu L1 vyzaduje radu priloh dokazujicich spriznenost zahranicni a americke firmy, praxi a pracovni napln pracovnika, financni vykazy apod. Vizum lze opet s omezenimi prodluzovat u imigracnich uradu.“E-2″ – Tento druh viza je urcen pro obcany, kteri chteji investovat v USA do nejakeho podnikani. Investor musi prokazat, ze hodla investovat, nebo ze investoval dostatecne vysoky kapital (jeho vyse neni urcena a zalezi na druhu podnikani) do podnikatelske cinnosti v USA. Zadatel o vizum musi zastavat vedouci funkci ve spolecnosti, ci musi byt velmi odborne kvalifikovan a prokazat tak, ze jeho prace v americke spolecnosti do ktere bylo nebo bude investovano je zapotrebi k jejimu rizeni ci rozvoji.Pro zalozeni a vlastneni firmy v USA neni zapotrebi zadneho americkeho viza. Zalozit firmu lze bez fyzicke pritomnosti v USA. Bezne obchodni operace vyzadujici fyzickou pritomnost v USA (uzavirat smlouvy, otevrit bankovni ucet, ucastnit se veletrhu atd.) lze provadet s vizem typu B1.V clanku nejsou uvedeny vsechny typy viz a nejsou zde zminovana viza umoznujici trvaly pobyt v USA. Soucasne jsou zde vyjmenovana jen viza, ktera mohou obdrzet obcane CR/SR. Jine druhy viz mohou byt k dispozici pouze obcanum jinych zemi.Clanek vychazi z bezne dostupnych zdroju a praxe autora, je vsak doporuceno pred zapocetim konkretni podnikatelske cinnosti se informovat na aktualni vizove informace na Velvyslanectvi USA v zemi pobytu nebo primo u imigracni uradu v USA, prip. kontaktovat odbornou firmu zabyvajici se vizovou problematikou.

Financni urad v USA

admin — Mon, 16 Apr 2007 23:34:50 +0000

Americky financni urad se jmenuje Internal Revenue Service (IRS) a je zodpovedny za vybirani dani na federalni urovni. Kazdy stat ma jeste svuj urad, ktery vybira dane na statni urovni. O danich a ucetnictvi vsak az v jinem clanku. Americka ekonomika je hodne zalozena na duvere, pokud reknete, ze neco je tak ci onak, tak ma kazdy za to, ze rikate pravdu. Trosku jinak nez v CR, ze?
I IRS k tomu pristupuje stejne. Dokud opravdu neco neprovedete tak jste pro ne oblibeny danovy poplatnik. Ze by k vam prisla danova kontrola to je skutecne vyjimka a vetsinou se tak deje pokud je ve vasem danovem priznani nejaky evidentni rozpor. Nikdy k vam neprijde clovek, ktery vas bude zdrzovat od podnikani a pri tom kontrolovat ICO, DIC a razitko na fakturach. Povetsinou i pripadna kontrola funguje jen namatkove a vy jako podnikatel u toho vubec nemusite byt, vse si vyresi s IRS vas danovy poradce. Pokud dane zapomenete zaplatit at jiz na konci danoveho roku, ci vasi cvrtletni zalohu na dan, IRS vam vymeri penale i uroky. Ale pokud vse vysvetlite a nejste opravdu nejaky danovy delikvent, tak vetsinou se stava, ze pokutu vam odpusti nebo vrati, pokud jste ji jiz zaplatili. Zdejsi danovy urad nefunguje jako “zabijak” podnikani, ktereho se bojite jako cert krize. Americane ovsem IRS velmi respektuji, ale nenazval bych to rozhodne strachem. IRS se pripadne problemy, nedoplatky atd. s vami snazi vyresit. Jeho primarnim ucelem neni z firem dostat penize za kazdou cenu, ale snazi se vyjit vstric. Kazdemu je totiz jasne, ze pokud vas znici pokutami na ktere proste nemuzete treba vydelat, tak to jen bude dusledek vaseho krachu a pak uz nedostane penize ani z vaseho bezneho podnikani. Jednani s IRS je velmi pratelske, nikdy se nam a ani nikomu z nasich obchodnich partneru nestalo, ze by nekdo z pracovniku IRS byl nejak neprijemny. Zni to neuveritelne, ale je to tak, financni urad v USA se vam snazi poradit a vazi si vas. Pravdou vsak je, ze ucetnictvi oproti CR je mnohem jednodussi, nikdo vas nenuti skladovat uctenky za benzin, faktury za balik kancelarskeho papiru, ci dokonce prokazovat, jestli jste pred tremi lety zakoupene CD disky pouzili skutecne pro podnikani. Rada firem co znam, skladuje jen bankovni vypisy, vypisy od kreditnich karet a to vse hazi do jedne bedny, kterou jednou za cas odnesou ucetnimu, ktery udaje zpracuje. Samozrejme zalezi i na typu podnikani a pokud chcete mit ve vsem poradek, vedete bekolik skladu, pobocek apod., tak o to musite vest vase ucetnictvi dukladneji, ale v tomto pripade jde spis o vas interni system. Americky danovy system ani nikoho nenuti davat do danoveho priznani neco co tam nepatri, skoro vse je totiz prokazatelne prave z bankovnich vypisu. V tomto si myslim, ze jsou Spojene staty daleko pred Evropou a nejak nedokazu pochopit, ze se alespon cast toho systemu neprevzala. Je to system efektivnejsi jak pro stat (vyberciho dane) tak i pro podnikatele (platce dani).

Americti zamestnanci

admin — Sun, 08 Apr 2007 20:04:01 +0000

Tento clanek bude spise zamyslenim nad tim jak funguje zamestnavani v USA. Veskere srovnani berte s rezervou a nevztahuje se na vsechny zamestnance, na celem svete existuji zamestnanci dobri a spatni, to je stejne bez rozdilu veku, pohlavi, rasy ci vyznani. Ani americky zamestnanec neni inteligencne o nic chytrejsi nebo hloupejsi nez jeho kolega na podobnem pozici kdekoliv na svete. Podivejme se vsak na rozdil mezi americkym zamestnancem a jeho ceskym kolegou. Zasadni rozdil je v pristupu k praci. American nema jistotu zamestnani, na beznych pozicich neexistuje zadna vypovedni lhuta, zadna nemocenska, dovolena a podobne socialni vyhody jako ma cesky zamestnanec. Odbory existuji jen velkych firmach a to predevsim ve stavebnictvi, tezkem stojirenstvi a filmovem prumyslu a ani tady se za vas nikdo nepostavi, pokud jste opravdu udelal neco spatne. Z toho duvodu si American mista vazi a nechce jednoho dne prijit do prace, kde mu oznami, ze ma vypoved a ma jit domu. V USA, pokud nepracujete, nedostanete zaplaceno. Jedete na dovolenou? Americky zamestnavatel vam vas cas na plazi proplacet nebude. Jste nemocni? Ani poceni na luzku neni placene. Rada zamestnavatelu poskytuje 5-10 dni rocne jako placene osobni volno, ktere muzete vyuzit jak chcete, ale povinnost to neni. Na druhou stranu v USA neexistuje, krome mest kde krachuje nejaky prumysl (v soucasnosti napr. automobilky v Detroitu), nejaka extra velka nezamestnanost, a zadny zamestnavatel nechce mit velkou fluktuaci, takze ani on nechce aby dobri lide z firmy odchazeli. Z meho pohledu tedy existuje v USA vetsi vyvazenost mezi zamestnavatelem a zamestnancem, mezi tim co jeden od druheho ocekava. Zamestnavatel ocekava od zamestnance prinos, ten pokud mu jej prinasi, tak se o svoje misto bat rozhodne nemusi. K cemu je vsak zamestnanec, ktery nic nedela, ale je chranen zakonem, ktery mu umoznuje zustat jeste nekolik mesicu ve firme a jeste dostat odstupne? Pokud ma zamestnanec nad sebou takovouto ochrannou ruku, tak je jasne, ze motivace zamestnance zachovat si svoje misto je daleko mensi. Prace v ceske firme je vsak casto o dost privetivejsi, nalada mezi spolupracovniky byva vice “friendly”, v americkych firmach si vetsina zamestnancu hledi predevsim sve prace a o ostatni se nezajima. Coz na druhou stranu je i vyhoda, American dela praci, kterou delat ma a dela ji zodpovedne, opet s ohledem na zachovani sveho mista. Na druhou stranu ovsem vetsinou vam neprinese nic navic, cesky zamestnanec je vice kreativni, dokaze vam tedy prinest napad, ktery v danou chvili treba chybi. Bohuzel rada ceskych zamestancu svou kreativitu v pracovni dobe vyuziva spise pro svuj prospech, nez pro blaho zamestnavatele. Samozrejme samostatnou kapitolou jsou statni sluzby, tady snad vsude na svete prevazuji socialni vyhody nad zdravym rozumem.
Na obou stranach jsou tedy pro i proti. Americky zamestnavatel ma vetsi “paku” na zamestnance, cesky zamestnanec ma obrovske socialni vyhody, ktere si vsak ani neuvedomuje a docenil by je az pokud by zacal pracovat pro americkou firmu v USA. Co je privetivejsi z pohledu zamestnance a zamestnavatele, je asi jednoznacne. Ale co je vlastne lepsi?

Spoluprace s americkymi firmami – export/import

admin — Fri, 06 Apr 2007 02:11:01 +0000

Pokud si vyhlednete vyrobek, ktery chcete dovazet do CR nebo SR a vyrobcem ci distributorem je americka firma, tak neni automaticke, ze s vami zacnou spolupracovat a vyrobky vam dodavat. Kazda firma se snazi chranit trh i sve distributory, takze pokud jiz existuje evropsky distributor, tak budete s nejvetsi pravdepodobnosti odkazani na nej a to presto, ze ceny od evropskeho distributora mohou byt vyssi, nez by jste nakoupili v USA nebo Kanade. Myslim, ze je zcela spravne udrzovat klasicky obchodni retezec typu vyrobce>distributor>maloobchod a zapomente na to, ze americka spolecnost se chova jako napriklad distributori IT v CR, tedy ze zavolate na obchdoni oddeleni, reknete, ze jste Franta Novak a jak uspesne prodavate PC komponenty, nadiktujete adresu a ICO, maximalne odfaxujete zivnostensky list a ihned mate pristup k velkoobchodnim cenam na HDD pro svuj PC. Ceske firmy povetsinou prodaji kazdemu kdo ma ICO (cest vyjimkam!). Americke spolecnosti chteji vedet, kam se bude zbozi distribuovat, jakym zakaznikum. Zcela logicky nemaji zajem aby nekdo treba konkuroval jiz zavedenemu obchodnikovi, coz by prineslo jen snizeni cen, tedy i maloobchodni marze, ale ne vetsi celkove prodeje. Bohuzel se velmi casto stava, ze pro americany konci svet na brezich Atlantiku a Pacifiku a tedy neni vyjimkou, ze proste o vyvoz nemaji zajem, protoze ten jejich obchodni model je zabehly v Severni Americe a nejaky export v malem mnozstvi vidi jen jako pritez. Tezko totiz pochopi, ze mala zeme uprostred Evropy, kde zije mene lidi nez v Los Angeles a jejichz kupni sila je navic mensi, jen ztezi absorbuje vetsi mnozstvi zbozi. Ale na svuj dotaz o spolupraci vetsinou dostanete slusnou odpoved. V pripade ceskych fiem to byva casto horsi. Jako firma i vyhledavame nove vyrobky ci sluzby pro americke firmy, v CR a na Slovensku existuje rada dobrych vyrobku ci napadu o ktere americke firmy maji zajem, ale na zaslane pozadavky v anglickem i ceskem jazyce casto ani nikdo nereaguje. Pracujeme napr. pro dve spolecnosti, ktere mely zajem o SW na zasilani SMS a SW pro mobilni telefony, na zaslane pozadavky brnenska ani prazska firma nereagovaly ani v jednom pripade. Posledni pripad byl, kdy relativne velka firma mela zajem o v CR vyvinuty a vyrabeny HW a SW ke kopirovacim strojum, opet nikdo nereagoval na jejich emailove dotazy. V jinem pripade, opet pote co ceska firma nereagovala na poptavky americke firmy, jsme jim zavolali. Odpovedi bylo, ze “ty americani nemaji ani poradne www stranky”. Tohle vam rekne nova ceska firma o 5 zamestnancich na zadost 20 let fungujici americke firmy, ktera ma 500 zamestnancu. Ceska firma jiz neexistuje, americani vesele dovazeji z Asie. Mezi americkymi firmami se nehodnoti jaka je firma zvenku, ale co konkretne dokaze. Nevim jestli v CR stale plati to, ze se uspech firmy hodnoti podle toho jake ma majitel auto a v jak hezkych kancelarich sidli, ale to, ze firma vic utrati, nez vydela, to nikoho nezajima. Bohuzel to vypada, ze to takhle jeste funguje.
Musim jeste poznamenat, ze pokud je s dodavatelskou nebo odberatelskou firmou na ceske strane jakykoliv problem pri spolupraci a na americke strane jsou investovane penize od venture capital firmy, dostane ceska firma jakesi hodnoceni v internim systemu venture capital firmy. Jde vicemene o subjektivni hodnoceni duveryhodnosti a pokud napr. firma nereaguje na poptavku, automaticky ziska negativni body. Takze je neduveryhodna aniz by vlastne vubec nejakou spolupraci s nekym zacala. Coz muze byt problem v budoucnu, pri ziskavani investoru nebo i zakazniku financovanych venture capital firmou.

USA – idealni zeme pro podnikani

admin — Wed, 04 Apr 2007 03:03:39 +0000

Amerika je zemi, kde trzni kapitalismus a zdrave podnikatelske prostredi funguji opravdu skvele. V USA je 300 milionu obyvatel (legalne zijicich), k tomu dalsich cca. 20-40 milionu lidi (odhady jsou ruzne), kteri v zemi pobyvaji bez svoleni imigracnich uradu, tedy nelegalne. Americky zivotni styl je navic neuveritelne konzumni, zivot na dluh je bezny a naprosto normalni. A prave to mnozstvi konzumnich lidi dela cele USA idelnim mistem pro podnikani. Lze podnikat prakticky v kazdem oboru a lze nabidnout prakticky vse, protoze toto obrovske mnozstvi lidi absorbuje prakticky jakoukoliv sluzbu ci vyrobek. Muze to vypadat, ze podnikat v USA lze jednoduse, ale i tady plati zakladni principy trzniho hospodarstvi, sluzba ci vyrobek museji byt konkurenceschopne jak cenove tak kvalitou, prip. necim unikatni. Konkurence je obrovska ve vsech oborech, ale i v dnesni dobe se na trhu daji objevit mezery, kterymi lze snadneji prorazit. Dostavam radu emailu dotazujicich se na muj nazor na urcity druh podnikani, zda je to ta spravna myslenka prosadit se v USA. Neznam vsechny obory podnikani, neznam konkurenci ve vsech oborech, ale moje univerzalni odpoved je: “Ano, kazda sluzba ci vyrobek, jsou prodejne na kazdem trhu, americky trh je vsak unikatni svou velikosti, ruznorodosti, jednoduchosti a otevrenosti.” Prorazit s novym vyrobkem ci sluzbou je zde asi jednodussi nez kdekoliv jinde na svete. Navic v dnesni dobe internetu a kvalitne fungujicim telekomunikacim i dopravnimu spojeni, lze napr. v USA v urcitych oborech podnikat i bez neustale fyzicke pritomnosti na americkem uzemi. Na americkem trhu je napr. rada konzultacnich firem, ktere vam doporuci a pomohou se vstupem na americky trh, vcetne zalozeni firmy, investorskych viz, ucetnich a danovovych zalezitosti, ci zanalizuji trh pro vas vyrobek ci sluzbu a doporuci postup pro vstup na americky trh. Pro vstup na jakykoliv trh je zcela urcite vhodne mit nekoho, kdo trh zna a pohybuje se na nem, zna mentalitu obyvatelstva atd.. Maly vydaj za konzultacni sluzby stoji za ziskani informaci, ktere vam v budoucnu mohou usetrit daleko vyssi vydaje i cenny cas.

CR vs. USA

admin — Mon, 02 Apr 2007 17:19:43 +0000

Dovolte mi trochu srovnat zivot a podnikani v obou zemich. Zajiste je toho na srovanavani rozhodne vice, nez lze popsat v tomto kratkem prispevku, ale alespon nekolik zakladnich postrehu.
Rada lidi , vetsinou tech, kteri nikdy nebyli v USA, ma predstavu, ze je to zeme kde vsechno funguje perfektne, vsichni bydli ve vilach, tak je clovek zna z filmu a kazda rodina ma 5 novych aut. To je obrazek, ktery vytvari filmovy prumysl, protoze film z prostredi Beverly Hills je urcite zajimavejsi nez dej odehravajici se na vesnici v South Carolina. Ne vse je vsak v USA idealni, vse zalezi na ctvrti ve ktere zijete, na prostredi ve kterem se pohybujete. A to je asi hlavni rozdil, ktery vidim mezi zivotem v USA a CR. V CR zije stale ve stejnem dome chirurg nebo uspesny businessman spolu s obcanem jehoz pracovni naplni je obsluhovat lopatu a krumpac a ktery travi svuj den ve vykopu a pote se presouva do restauracniho zarizeni IV.cenove skupiny, kde pri par dvanactkach resi politickou stabilitu zeme. Tim nechci zlehcovat zadnou profesi, nebot chirurga i kopace je nam k zivotu potreba. Navic i toto souziti lidi z nekolika socialnich vrstev pod jednou strechou se v CR zacina menit. V USA i Kanade bydlite v prostredi do ktereho patrite, mate stejne bohate ci chude sousedy, tedy mate vetsinou i podobne zajmy, stejne drahy dum ci auto, vase dite chodi do skoly vetsinou se spoluzaky z podobne socialni skupiny. Nekdo by mohl rict, ze tohle skatulkovani neni dobre, ale vsichni rovni jsme si byli napr. v dobe, kdy novorocni projev nam jeden soudruh prednasel ve dvou jazycich, a jak to dopadlo, to vime vsichni. Prijemnejsi vec, ktera v CR chybi, je, ze se na vas vsichni usmivaji, nejsou neprijemni. At se jedna o urady, obchody nebo sousedy. Odpurci “americkeho usmevu” tvrdi, ze je to vestinou falesne, ale to je mi zcela jedno, protoze kdyz se na me rano americka obsluha na cerpaci stanici usmeje, tak nemam zkazeny den, jako kdyz mi po ranu ceska prodavacka u kasy s kyselym oblicejem vynada, ze nemam drobne. Americe take nastesti chybi cesky “negativismus”, proste vsechno jde, vse se da vyresit. Nicmene ceska sikovnost a vynalezavost, ta se u Americanu nenajde. Je to dano podminkami, ve kterych vestina Cechu vyrustala. American si vsechno mohl koupit, kazdou sluzbu objednat. Takove moznosti Cesi nemeli a tak jsou sikovnejsi, vynalezavejsi a dokazi lepe improvizovat.